MÁME PLAY-OFF! Jubilejně podesátý v řadě - samozřejmě se teda dál držíme (leč nikterak těsně) za Dýtrojtem s druhym nejdelšim streakem účastí ve vyřazovací fázi.
Nicméně pro takovou rutinu u mě docela platí, co napsal Jake Sundstrom z FearTheFin na twitteru: "The #SJSharks are in the playoffs. Trying to be excited about this. Failing."
Nakonec každopádně spíš převládá zklamání z toho, jak se týhle výsady závěrem dosáhlo. Tyhle dvě prohry na nájezdy nás dost možná připravily o první místo v divizi a odsoudily tak k matchupu s neoblíbenýma Kings. A jak hloupý prohry, nutno dodat.
S Flames sme si střihli už pátej zápas v sezoně (!), a i když sme s nima v normální hrací dobře prohráli jen jednou, nejen v Albertě nám svou enormní pracovitostí a nenápadnym skillem vždycky zatápěli. Dnešek minimálně zpočátku nebyl výjimkou - Calgary se na nás zase vypravilo s extrémně agresivnim stylem a naši obránci často nevěděli, kde jim hlava stojí. Díky návratu Stuarta se dali zpátky dohromady Boyle s Irwinem.. a právě oni hořeli zřejmě nejpravidelnějc. Naopak sám Stuart se pozoruhodně pochlapil.
O hrdinech zápasu - pokud se to dá o zápasu prohranym vůbec zkonstatovat - mám docela jasno. Tim prvnim je Stalock, kterej nás předevšim ve druhý třetině (kdy nás CGY přestřílelo 4:12!) neskutečně podržel. Tim druhym permanentní strašák Sheppard. A konečně tim třetim Logan, potažmo on v páru s Wingelsem, protože co tihle dva předváděli na oslabení, to svět neviděl. Potkaly se sice dva top3 blokařský celky v soutěži, nicméně tahle jejich obětavost stejně brala dech. Rovněž excelentně backcheckující Couture nakonec po jednom ze tří bloků odkulhal do kabiny, a i když se pak na jeden shift vrátil, jeho dnešní start je v ohrožení (nicméně McLellanova slova "he's fine" zněj aspoň trochu povzbudivě).
Ale jak známo, every cloud has a silver lining... a tak i tenhle náš má. Opět sme se totiž dočkali tří za sebou seřazených top centrů, což okamžitě vedlo k dramaticky zlepšenýmu projevu v třetí části. Tehdy sme zvládali opanovat shift i bez jediný ztráty kotouče, ale to už ať za mě zhodnotí Fenwick graf.
Bohužel dokonale zhodnotit se nám už tohle kralování uplně nepovedlo a nájezdy potom veškerou frustraci (ne poprvý) podtrhly. Stalock přitom doteď platil za náš trumf, byli sme s nim 3-0, přičemž on sám nepustil za svý záda žádnej z 10 pokusů soupeřů... dneska vychytal další dva, ten třetí už se nám ale stal osudnym. Škoda.
Nicméně pro takovou rutinu u mě docela platí, co napsal Jake Sundstrom z FearTheFin na twitteru: "The #SJSharks are in the playoffs. Trying to be excited about this. Failing."
Nakonec každopádně spíš převládá zklamání z toho, jak se týhle výsady závěrem dosáhlo. Tyhle dvě prohry na nájezdy nás dost možná připravily o první místo v divizi a odsoudily tak k matchupu s neoblíbenýma Kings. A jak hloupý prohry, nutno dodat.
S Flames sme si střihli už pátej zápas v sezoně (!), a i když sme s nima v normální hrací dobře prohráli jen jednou, nejen v Albertě nám svou enormní pracovitostí a nenápadnym skillem vždycky zatápěli. Dnešek minimálně zpočátku nebyl výjimkou - Calgary se na nás zase vypravilo s extrémně agresivnim stylem a naši obránci často nevěděli, kde jim hlava stojí. Díky návratu Stuarta se dali zpátky dohromady Boyle s Irwinem.. a právě oni hořeli zřejmě nejpravidelnějc. Naopak sám Stuart se pozoruhodně pochlapil.
O hrdinech zápasu - pokud se to dá o zápasu prohranym vůbec zkonstatovat - mám docela jasno. Tim prvnim je Stalock, kterej nás předevšim ve druhý třetině (kdy nás CGY přestřílelo 4:12!) neskutečně podržel. Tim druhym permanentní strašák Sheppard. A konečně tim třetim Logan, potažmo on v páru s Wingelsem, protože co tihle dva předváděli na oslabení, to svět neviděl. Potkaly se sice dva top3 blokařský celky v soutěži, nicméně tahle jejich obětavost stejně brala dech. Rovněž excelentně backcheckující Couture nakonec po jednom ze tří bloků odkulhal do kabiny, a i když se pak na jeden shift vrátil, jeho dnešní start je v ohrožení (nicméně McLellanova slova "he's fine" zněj aspoň trochu povzbudivě).
Ale jak známo, every cloud has a silver lining... a tak i tenhle náš má. Opět sme se totiž dočkali tří za sebou seřazených top centrů, což okamžitě vedlo k dramaticky zlepšenýmu projevu v třetí části. Tehdy sme zvládali opanovat shift i bez jediný ztráty kotouče, ale to už ať za mě zhodnotí Fenwick graf.
Bohužel dokonale zhodnotit se nám už tohle kralování uplně nepovedlo a nájezdy potom veškerou frustraci (ne poprvý) podtrhly. Stalock přitom doteď platil za náš trumf, byli sme s nim 3-0, přičemž on sám nepustil za svý záda žádnej z 10 pokusů soupeřů... dneska vychytal další dva, ten třetí už se nám ale stal osudnym. Škoda.





