OH MY GOSH, SAN JOSE FOR PRESIDENT!
Zhruba 17, slovy sedmnáct (!) hodin na rekonvalescenci a přejezd po Kanadě, a my pak stále bez B+B (plus záhadně i bez Nieta, bůhví co s nim je) a s obdobim střeleckýho sucha v zádech dáme Ottawě pět fíků, jako by se nechumelilo? Dobře, Karlsson si na defenzívu zase jednou hodil bobeček dva a obecně to vypadalo, jako by Ottawa měla do obrany jen jeho s Methotem (29+22 min. TOI)...ale stejně.
Neskutečnej road trip, a to ho furt kalí ještě ten Boston.
Dneska nám to Sens fakt dost ulehčili. Ať už svýma mašinama na def. errory vzadu (ale i vpředu), nebo vesměs absolutní neškodností Spezzova útoku. Turris ještě dejme tomu, ale že všecky strčí do kapsy útok Smith-Zibanejad-Neil, to asi čekal málokdo (a Ottawě to jen těžko mohlo pomoct). Díky
prvnímu bodu sme konečně něco urvali na tom oslabení; díky tomu
druhýmu sme si mohli dovolit dosti příšerný přesilovky, kdy sme se jen sotva zvládali usazovat v útočný třetině, a Stalocka v bráně.
Alexe teda sice komentátoři dost chválili (ale koho taky ne), nicméně já z něj minimálně třetinu a půl obyčejně rostl v očekávání divoký přestřelky. Šíleně rozháranej, vyloženě amatérskej styl, nulová kontrola brankoviště, nemalý množství vypadnutých kotoučů a luckerovských zákroků - a i když nás pozdějc podržel, pořád to vypadalo spíš jako heroickej výkon na rybníku před barákem. Po tomhle infarktovym něčem si holt člověk ještě víc cení Niemiho rozhledu, klidu a všeprostupující profesionality. A že to víc jde jen ztěžka...(prosim, Nemo, nezraň se nám, nikdy!)
Poslední poznámka, co k tomuhle zápasu mám, pak směřuje ke kouči: velká pochvala za proměnu Jumbova útoku! Efekt asi netřeba sáhodlouze popisovat: střelecký procitnutí Toma a první dvoubodovej zápas Shepparda v dresu SJS.
(Jo, a další bezva výkon Desjardinse, to musí bejt snad nejlepší 4th liner v dějinách klubu, bez legrace; a dneska se konečně dočkal i velezaslouženýho prvního gólíku v sezoně).
10-1-1