od
Wanic » stř 22. dub 2009 19:10
Sezóna 2008 / 2009
Předsezóní prognózy a přípravný kemp
Tým Phoenixu nevypadal po létě vůbec zle. Odborníci tvrdili, že je v Arizoně nejsilnější tým za posledních 6 let. Zárukou úspěchu se měla stát nová lajna Mueller - Jokinen - Doan. Zbylé složení řad nebylo příliš jasné, neboť se ve Phoenixu o tyto pozice rvalo hodně talentovaných hráčů. V bráně hřála Kojoty jistota v podobě Ilyi Bryzgalova a levný náhradník Michael Tellqvist s ním měl vytvořit famózní tandem. Jen v obraně se čekali zádrheli. Nahradit Ballarda s Boytnem nebylo jednoduché. Jovanovski předminulou sezónu zrovna nijak neoslnil a tak to vypadalo, že jediný kvalitní bek, který ve Phoenixu zůstal je Zbyněk Michálek. Co se týče posil, tak Kurt Sauer hrával v Coloradu ve třetí lajně, stejně jako David Hale v Calgary, ale čekalo se, že obranu bude Maloney v průběhu roku ještě posilovat. Z těchto prognóz, se však nevyplnilo skoro nic...
Předsezóní kemp nebyl pro Phoenix (stejně jako pro většinu klubů) brán moc vážně a jeho jediným cílem bylo dát šanci mladým hráčům ukázat své kvality. Statistika 5 proher, 1 prohra v prodloužení a 2 výhry mluví za vše. První tři zápasy odehráli za Phoenix převážně hokejisté z farmy, kteří se na farmu také velice rychle vrátili. Nejdříve prohra s Los Angeles divoce 4:6 a pak prohraný dvojzápas s Calgary, kde stojí za zmínku, že druhý zápas se odehrál ve Winnipegu. Další zápasy přípravy však už vypadali líp, když po prohře s Anaheimem se týmu začlo dařit a z posledních 4 přípravných zápasů dokázali Kojoti vytěžit 5 bodů, vypadalo to konečně na úspěšnou sezónu.
Sestava:
Celkem 63 hráčů se ucházelo o základní sestavu, kde jich nakonec zůstalo jen 23:
Golmani: Ilya Bryzgalov, Mikael Tellqvist
Obránci: Ed Jovanovski, Derrek Morris, Zbyněk Michálek, Kurt Sauer, Keith Yandle, David Hale, Ken Klee
Útočníci: Shane Doan, Olli Jokinen, Martin Hanzal, Daniel Carcillo, Mikkel Boedker, Kyle Turris, Kevin Porter, Peter Mueller, Daniel Winnik, Viktor Tikhonov, Todd Fedoruk, Brian McGratton, Steven Reinprecht, Enver Lisin
Začátek sezóny
Začátek sezóny byl plný očekávání a Phoenix do tohoto období vstoupil výborně. Výhra 3:1 nad Columbusem musela zahřát všechny fanoušky The Desert Dogs. Den na to vítězství na horkém ledě v Anaheimu dodalo týmu notné sebevědomí a fanouškům naději. Následné tři porážky vřadě, naopak zase jasnou zprávu, že zas tak hladce to nepůjde a vrátili všechny snílky zase nohama na zem. Bylo jasné, že sezóna bude dlouhá a těžká i přesto to s Phoenix nevypadalo dlouho vůbec špatně...
Sezóna začala vlažným tempem, výhry se střídali s prohrami a Phoenix se z méně povedené dvanácte příčky, jež získal po prvních kolech postupně probojovával výš a výš. Po povedených prvních dvou zápasech sezóny, tým nezvládl duel s mladým Chicagem a trip na východní pobřeží, kde ztroskotal na Montrealu a Ottawě. Dále si však nevedl špatně, neboť si na Kojotech vylámali zuby takové týmy jako Pittsburg, Washington, Florida či San Jose (všechno na domácím ledě). Bohužel se však opakovala nelichotivá statistika z minulého roku, a to že Phoenix příliš neumí hrát s týmy ze Severozápadní divize. Začátek sezóny mluví za vše. Z pěti duelů proti těmto týmům získali Kojoti pouze 2 body a to je zatraceně málo...
Phoenixu se velie dařilo na domácím kluzišti, naopak na tripech se Kojotům nedařilo vůbec. Ani druhý trip sezóny nedopadl dobře. Jediný bod za prohru nad Philadelphií v prodloužení a dvě porážky od Caroliny a NY Rangers přinesli opět vrásky na tvář Wanea Gretzkyho, neboť z dvou úvodních tripů získat jeden bod také není nijak zářivá bilance.
Domáí zápasy a venkovní zápasy s "blízkími" soupeři však tuto statistiku vylepšovaly a tak nebyl důvod k žádné velké panice. Phoenix se stále držel v závěsu za úvodní osmičkou a pokračoval ve svých vyrovnaných výkonech dál.
Před All Star Game
Útočné lajny stály na dvojici Jokinen - Doan, ke kterým byl však často přiřazován jiný hráč. Ať už to byl Fedoruk, Mueller, Carcillo či Boedker, první lajna neměla nikdy stabilní podobu. Hráči se střídali i ve zbylých formacích a jakousi stabilní pozici měl snad jen Reinprecht, který nastupoval na centru třetí lajny a čtvrtá checking line, kde spolu po většinu zápasů hráli Winnik, Hanzal a Tikhonov. V obranćyh řadách se ustálily dvojce Jovanovski - Morris a Michálek - Sauer. V bráně samozřejmě Ilya Bryzgalov...
V prosinci přišel čas na první "o nečěm vypovídající" hodnocení. V západní konferenci to bylo však velice nahuštěné a tak žádný tým nebyl odepsán. Kojoti se drželi slušně kolem 10. místa a pomaličku vytahovali drápky směrem k postupové osmičce. Prosinec byl vůbec pro Phoenix velice úspěšný. Tým dokázal bodovat i proti těžkým soupeřům a připsal si statistiku 8 - 4 - 3 (výhry - prohry - prohry v prdloužení). Je nutno připomenout, že Gretzky si také uvědomil, že pokud nebude v Severozápadní divizi sbírat body, tak se do play off letos nepodívá. Ze 4 zápasů proti těmto soupeřům sme vyválčili 5 bodů.
I v lednu pokračovali dobré výkony tohoto týmu. 3. trip už dopadl konečně uspokojivě, když Yots získali 50 % bodů ze zápasů v oné ošemetné Severozápadní divizi, když jsme dokázali porazit Vancouver a Calgary. Prohry s Edmontem a Minnesotou byly skvěle odčiněny výhrou nad Detroitem. A hle, Coyotes se nám vyšplhali na 5. místo západni konference. Následovala zasloužená pauza způsobená utkáním hvězd.
Po All Star Game
To co následovalo potom byla pro tým z Arizony pohroma, nepopsatelné zkraty, velké chyby a úsek, který rozhodl sezónu, jistě že se to nedá říct, že přímo toto rozhodovalo. Ale tady se to s Phoenixem zlomilo...
I řady doznali jedné velké změny. Roztrhnutí Jokinena a Doana. Doan teď často nastupoval s Lindstromem a Reinprechtem, naopak po boku Jokinena většinu stáli mladíčci Mueller, Boedker, Lisin či Porter... tento přesun se však odehrál už před all star game, takže na roztržení této lajny není možné svádět následky, za to, co se nakonec stalo....
Po All Star Game, se týmu příliš nedařilo. Ale krásná pátá pozice dávala na špatné výkony zapomenout. Prohry s Anaheimem, San Jose a Buffalem tak zůstali celkem bez povšimnutí s vírou, že se všechno zlepší. Následoval kritický týden sezóny. 4. trip. Tentokráté do centrální divize. Byl to pouze dvouzápasovej trip, přesto veledůležitej. 3.2. to začala těšná prohra s Nashvillem, která naznačovala, že něco není úplně jak má. Už tady měl tým Kojotů zabrat, ale to co přišlo v dalšim zápase mohlo mrzet mnohem víc. Phoenix hrál proti Detroitu 4:4 a jak tak běželi poslední minuty zápasu, rozhodčí dával hře (jak je zvykem) volný průběh. Dvě evidentní hákování na hráče Yots nebyly odpískány, ale tak to chodí. Horší bylo, že minutu před koncem si rozhodčí tento metr rozmyslel a za nepatrný háček šel sedět Joel Perrault. 37 vteřin do konce se trefil Niklas Lindstrom a Phoenix prohrál 5:4. Už toto bylo špatné. Phoenix najednou prohrál 5 zápasů v řadě. I tak se však po tomto zápase nemuselo brečet. Už to bylo špatně, ale né ztracené. Všechny Kojotí zraky se teď chíli k sobotnímu zápasu proti Carolině. Ten měl být odehrán na domácím ledě a tam se zase měla ukázat síla Kojotů. O tomto zápase se hned po onom duelu s Detroitem mluvilo jako o velice důležitém, aby se mladý tým dostal zpátky do vítězného tempa. Nic takového se však nekonalo. Prohra 2:7 odsunula Phoenix z postupových příček a zanechala neblahý dopad i v kabině Kojotů. Po tomto kolapsu, vyhráli The Desert Dogs pouze 3 zápasy z devíti následujících a tým ztratil reálné šance na postup do play off.
Trade Deadline
Odchod Tellqvista, Carcilla, Morrise, Jokinena a příchod Lombardiho, Kalinina, Upshalla, Průchy, Dawese a Prusta se nejdříve zdál jako velice pochybný tah Dona Maloneyho, je však nutno dodat, že trejdy daly týmu novou a dle mého názoru lepší tvář. Složila se nová lajna Upshall - Lombardi - Průcha a překvapivě spolu vydržela hrát až do konce sezóny. I ostatní lajny zůstávali většinou stejné, nebo alespoň podobné. Škoda, že to přišlo tak pozdě...
Hned den po Trade Deadline se Phoenix vydal na 5. trip. Nejdelší trip po východním pobřeží. A hned v prvním zápase porazil Boston 2:1. Zbytek tripu však dopadl jako po většinu sezóny. Poze 3 body ze 6 zápasů bylo velice málo. 25 % bylo prostě nedostačující v této fázi sezóny a Phoenix ztazil úplnou šanci na postup do play off. Nutno však dodat, že hrál proti velice silným soupeřům.
Po tomto tripu začal hrát Phoenix ve velké pohodě a konec sezóny dohrál se ctí. Z posledních 13. zápasů, statistika 8 - 4 - 1 a získaných 17 bodů se dá hodnotit jako skvělý výsledek a ohromná naděje do budoucna. V této sezóně, však Phoenix skončil 13. v západní konferenci se ziskem 79. bodů.
Sestava:
Hráči jež zařídili slibní závěr základní části:
Golmani: Ilya Bryzgalov, Al Montoya
Obránci: Ed Jovanovski, Dmitri Kalinin, Zbyněk Michálek, Kurt Sauer, Keith Yandle, Ken Klee, David Hale
Útočníci: Scotie Upshall, Matthew Lombardi, Petr Průcha, Shane Doan, Steven Reinprecht, Joakim Lindstrom, Martin Hanzal, Brandon Prust, Nigel Daves Mikkel Boedker, Kyle Turris, Peter Mueller, Daniel Winnik, Viktor Tikhonov, Todd Fedoruk
It’s 5:30 a.m. (6th February) and I can’t sleep anymore. Thoughts of that loss in Detroit the other night still are lingering in my mind. It’s been about 36 hours since it happened and that hooking call against Joel Perrault with 46 seconds left still doesn’t make any sense to me. What a crummy ending to a terrific game. (written by: Dave Vest and I have to compleetly agree, but he didn't know at this time, that this, will be one of key moments of our end... )
Pry obcas o vikendech sleduje prenosy na kabelovce
Od anglana jsem toto opravdu necekal, ikdyz on to zadny maniak asi nebude, kdyz se me ptal jestli uz se hraje play-off
)) a zrovna v anglii... kde když v místní hale startovalo NHL, tak se to nedostalo ani do novin...... 
(za Camem Wardem a Jevgenei Malkinem)
.
(možno sa toho niekedy dočkáme 
. No nič, hádam sa im to podarí na budúci rok 