Takovým tím makro pohledem jsou výkony Blues i pro mě překvapením a čekal jsem o mnoho víc. Při mikro pohledu už to pak ale nemohlo dopadnout jinak. Totální absence systému hry a nulový
puck management, velmi zmatená, až neexistující organizace obranné hry a neschopnost bývalého kouče najít a pojmenovat problémy a místo toho se schovávat za fráze, to jsou velké předpoklady pro selhání a pád na dno. Obzvlášť když k tomu připočtu velký
underperforming od hráčů, kteří by měli tým táhnout a být lídry. ROR je jedno z mála pozitiv, bohužel pro něj přišel v nesprávný čas do nesprávného klubu. Pokud se Armstrongovi podaří přivést kvalitního kouče, který tomu týmu dokáže vtisknout nějakou identitu, pak se o další ročníky nebojím. Stojí ale před složitým úkolem.
Co se týče příjemného překvapení, tak rozhodně Sabres. Hrajou s radostí a s pozitivním nábojem, který tam dlouho nebyl. Hádal jsem, že se budou maximálněp ohybovat někdo na pomezí
wild card spots, a oni místo toho vedou ligu.
Hráčské překvapení je pro mě nejvíc asi Max Domi. V Montrealu mu to sedlo perfektně a byť to ze začátku vypadalo pro Bergevina jako pomatení smyslů, nakonec to bude zřejmě rovnocennej trejd pro oba týmy.