Kings - Islanders 4-3 SO
Kings zakončili trip po východním pobřeží 4. výhrou v řadě, byť tentokrát až po nájezdech. Docela jsem se tohoto zápasu obával, tento soupeř mi přišel na závěr tripu poněkud ošemetný, hrozící podceněním. A řekl bych, že se tak i stalo, možná k tomu už přistoupila i únava, možná i chřipka, která se prý u některých hráčů vyskytla, ale Kings byli v tomto zápase blízko k porážce. Začátek tomu nenasvědčoval, Kings nastoupili do zápasu poměrně svižně a už po dvou minutá prostřelil brankáře Isles Simmonds. Stejná řada byla ale i u vyrovnávacího gólu, Handzušovi se nepodařilo vyhodit puk a Islanders přišli hodně lehko k vyrovnání, kdy Guerin zůstal sám zapomenutý před Quickem a po jeho nahrávce Wight vyrovnal. Kings potom postupně odešla především celá defenziva, hlavně Doughty a Johnson se překonávali v nedůrazu a nepřesnostech, po kterých vznikali šance Isles. Kings jakoby čekali, že Isles porazí bez většího úsilí. Právě po nedůrazu dvojice Green - Johnson dal Jackman gól, který prošel snad mezi třemi čtyřmi hráči Kings a Quickovi někde mezi ramenem a tyčkou. Potom vyrovnal Kopitar po nádherné spolupráci s O´Sullivanem, akci ovšem geniálním pasem opět nastartoval Frolov. Quinceyeho nedůraz ovšem vedl ke gólu Hilberat.
V poslední třetině se přístup Kings přeci jen zlepšil a vysledkem bylo vyrovnání Frolova v přesilovce. Jediný nájezd proměnil obránce Johnson.
Kings sice nepředvedli bůhvíjaký výkon, ale i přes všechny nedostatky dokázali nakonec zvítězit a ukázali tak určitou sílu. Trip tak ukončili s bilancí 4-1 a znovu je třeba jen litovat kolapsu v závěru zápasu s Canadiens...