Musím přiznat, že mně celou sobotu nebylo z ukončení sezóny ze strany Kings ale vůbec dobře. Ani jsem nebyl nějak extra zklamaný z vyřazení samotného, přeci jen při daném průběhu a za stavu 1-3 už jsem s tím byl smířený, spíš jsem se nějak nemohl vyhnout přemýšlení o budoucnosti tohoto týmu. Řekla současná generace v roce 2014 skutečně poslední slovo a následující dva roky jsou už znakem trvalého návratu k pro Kings tolik typické průměrnosti až podprůměrnosti, kdy úspěchem bude už pouhý postup do playoffs? Nebo stačí určitá nutná personální obměna a Kings lze stále považovat za contendera? Čas ukáže, těžko předvídat. V sobotu bych většinu týmu nejraději poslat pryč, ale s odstupem času se spíš přikláním k druhé možnosti.
Kings tedy měli netypicky na své poměry vynikající základní část, zaznamenali nejvíce výher ve své historii, stejně tak Quick měl největší počet výher nejen ve své kariéře, ale samozřejmě i jako brankář Kings. Nechybělo mnoho a Kings vyhráli svojí divizi. V únoru měli v jednu chvíli tuším 12 bodový náskok na probuzený Anaheim, náskok splaskl, ale ještě v posledním zápase to Kings měli ve svých rukou, stačilo udržet vedení 3-0 doma s Jets, Kings by zůstali na prvním místě a mohli se v prvním kole vyhnout Sharks...
Jenže konec sezóny Kings nezastihl v oslňující formě, se zajištěním postupu sundali nohu z plynu a zbývajících 9 zápasů jen tak dohrávali víceméně z povinnosti. Bohužel si tento přístup přenesli i do playoffs nebo to tak po většinu času vypadalo. Ve čtyřech zápasech z pěti Kings dostali gól v prvních pěti minutách a dokonce z první nebo druhé střely. Kings skórovali jako první jen v zahajovacím zápase a to téměř obratem inkasovali vyrovnávací gól. Celkově v celé sérii dohromady drželi vedení jen něco málo přes 4 minuty

Tohle jen těžko mohlo dopadnout jinak.
Jen pár čísel, nejlepší střelec Kings Toffoli, který vyhrál v základní části i bodování +/- celé NHL, nedal ani gól, měl jen jednu asistenci a 5 mínusových bodů. A úplně stejně dopadl Doughty. Carter dva góly sice dal, ale stejně tak měl mínus 5 bodů. Lucic se netrefil ani jednou, stejně tak Gáborík, Brown a King. Přísnější měřítko snese snad jen Kopitar, který také sice nebyl tak dominantní, ale obecně alespoň při hře 5 na 5 udržel na uzdě elitní útok Sharks. S Kingem na levém a několik měsíců nehrajícím Gáboríkem na pravém křídle toho ani jinak moc udělat asi nelze.
Hodně kritiky se po playoffs sneslo na obranu, po zranění Martineze (třísla) Králům zbyli jen dva nadprůměrní obránci Doughty a Muzzin, zbytek byl problém. Scuderi už nemá věk na to hrát podstatnější roli než 5.-6. obránce, McNabb, Schenn a McBain doplatili částečně na nižší kvalitu i nedostatek zkušeností ať už celkově nebo jen v playoffs. Nicméně je třeba připomenout, že stejná obrana byť bez zjevně veledůležitého Martineze málem dosáhla na Jennings Trophy. Je pravda, že základní část a boje o Stanley Cup jsou odlišná soutěž a mnohé srovnávat nejde, ale celosezónní statistiky zase úplně jen tak hodit do koše nelze.
Kings, a zejména Lombardiho, tedy čeká opět perné léto. Jako první a nejdůležitější věc je třeba vyřešit Lucice, cena za něj byla příliš vysoká na to, aby ho Lombardi nechal jít za nic, zejména po loňském fiasku se Sekerou. Lucic projevil velké přání v LA zůstat, ale to nic neznamená, před sezónou naopak přiznal touhu vrátit se domů do Vancouveru.
Všechno další se bude odvíjet od tohoto případného podpisu, od toho, zda Lecavalier a Scuderi ukončí aktivní kariéru, což se možná bude týkat i se zraněními bojujícího Greena. A zejména od toho, zda se Kings podaří zbavit některých svazujících kontraktů. Ano, Brown a případně i Gáborík. Osobně nevěřím ani jednomu, že budou schopni na ledě odevzdat Králům to, co by se vzhledem k jejim platům čekalo.
Co se týká hráčů bez smlouvy, kromě Lucice končí kontrakty Versteegovi, Lewisovi, Schennovi a Enrothovi, agenty s omezením budou po prvním červenci McNabb, Dowd a Forbort.