Myslím, že je nejvyšší čas, aby i tvrdohlavý Ken a spol vyložili karty na stůl. Big picture > stále náročnější cesta do PO. Není zdravé, když v útoku dostává primární roli complementary forward Abdelkader. A můžeme se zde bavit o tom, kolik toho nabízí či nenabízí Tatar, nicméně jeho role by se neměla rovnat roli Helma či dokonce Glendeninga. Tatar je ''driver'', Helm a spol mají důvěru skrz systém, relativní spolehlivost atd. Ten trend je nevyhnutelný, nedetroitský: AA, Mantha či Pulkkinen by měli od příští sezony dostat ''top9 minutes''. Krátkodobá sázka na veterána ala Brad ve vaší situaci neřeší nic. Ten není ani přítomností, ani budoucností. Nám či Pittsburghu se sázka na mládí vyplatila. To je dnešní cesta. Ve finále si těžko představit scénář, ve kterém by např. AA nenabízel minimálně to, co Richards. Rychlost a šikovnost AA jsou ''assets'', zejména pro vás. A je celkem jedno, že AA je famozní ''rush player'', zatímco Brad občas stále uplatní svůj přehled na PP, kde pro vás zřejmě význam stále má.
Zkrátka a jistě, domnívám se, že by bylo žádoucí, kdybyste alespon částečně opustili od svého destruktivního stylu, grab-and-clutch a zjistili, co máte v Pulkkinenovi a spol. Se Zetterbergem, Kronwallem a spol už stejně nic nevyhrajete. Je třeba se vydat jiným, novým směrem. Efekt by se minimálně na produktivitě Tatara a spol dostavil zřejmě hned.
Zkrátka a jistě, domnívám se, že by bylo žádoucí, kdybyste alespon částečně opustili od svého destruktivního stylu, grab-and-clutch a zjistili, co máte v Pulkkinenovi a spol. Se Zetterbergem, Kronwallem a spol už stejně nic nevyhrajete. Je třeba se vydat jiným, novým směrem. Efekt by se minimálně na produktivitě Tatara a spol dostavil zřejmě hned.